Le Mans aneb 24h na kole
24. 9. 2010
Na žádost Zajíce, že je třeba reportovat i akce poněkud menší než je Dolomitenmann, přináším zprávu z našeho svérázně stráveného víkendu.
Prvopočátek akce nastal jako vždy v oblíbeném regeneračním zařízení U Milina (oficielně též Na Božence), kde mně a Jiříkovi bývalý (jak jsme se domnívali) ultramaratonec Teac navrhnul účast na závodě 24h Le Mans na kolech v Šaraticích. Vzhled k tomu, že tento bod jednání přišel na pořad po cca pátém sachariďáku a Teac na základě odborného výpočtu slíbil bednu, návrh byl přijat.
Domluva byla jasná, takže v sobotu dopo jsme byli na startu v Šaraticích. Příjemně překvapilo solidní zázemí závodu – chipy na měření, místo pro stany na návsi, stánek se servisem. Závodníků bylo docela dost, ale samozřejmě různých kategorií – singly, teamy, rodinky, na bajcích, honza vlasák...
Závod se jede na 24h, okruh je 13 km s 75m převýšení, teamy soutěží 3 borci v teamu. Na trati může být vždy jen jeden kus z teamu. Střídaní členů teamu probíhá dle libosti v při průjezdu cílem kola. Přijemný bylo, že trať je vcelku členitá a tak akorát dlouhá, že z toho člověk neměl pocit kroužení do blba.
Po startu docela velkýho balíku se po 20 minutách na prvním průjezdu objevila v čele závodu 4členná skupinka ambiciozních borců, samozřejmě v čele s naším Jiříkem. Po daších 2 kolech již 3členná. Tak tomu zůstalo následujích 23 hodin. Po zformování této skupinky jsme začali pravidelně střídat, náš team vždy po 3 kolech, další 2 teamy po kole nebo dvou. Dost mě zaskočilo tempo závodu, které se drželo až do pozdního odpoledne na průměru 35km/h za docela silnýho větru. Po setmění tempo trochu zvolnilo, ale pořád žádná turistika se nekonala, pro osvěžení i trochu zapršelo. V noci střídali Teac a Jiřík po 4 kolech, já po 3. Naši noví kamarádi z teamu Brno a Becaro stále točili max po 2 kolech. Myslím, že naše taktika byla ok, člověk přece jen stihl se najíst, převlíct a skoro si schrupnout.
Po ránu bylo všem z naší skupinky jasný, že závod se rozhodne v posledních kolech. Hodinu před koncem došlo k odpárání unaveného závodníka teamu Brno, ovšem u mé fůrky s becarákem nás sjel dost neuvěřitelným časovkářským výkonem proti větru jiný člen teamu Brno. Následovalo další kolo, kde kvůli pádu zůstali vzadu naši bývalí spojenci Becaro, a poté co se Teac ubránil značným nástupům teamu Brno, šel Jiřík do posledního kola. Tam si chlapci domluvili závěrečný spurt, který ovšem byl již zcela v režii našeho borce.
Jiřík zkušeným způsobem,patrně získaným pečlivým sledováním eurosportu, o délku kola protnul cíl jako první.
Radost veliká, najeli jsme 799 km, ovšem největší obdiv patří singlistům, jejichž vítěz najel myslím 670 km, klobouk dolů.
Akce byla velice povedená, především kvůli teamovému duchu při závodu!
výsledky http://www.volny.cz/lemans/