Mallorca 2011
Základem soustředícího teamu jsem byl já s Jiřinkou za COS Brno a kamarádi Honza Bicek
s Táňou Kučerovou za písecký SBC team. Vznik SBC teamu jsem již avizoval na fóru, a
musím říct, že ačkoliv to jsou čehúni a jeden z nich navíc i žena, utvořili jsme výbornou
partičku pro sport i zábavu. V průběhu soustředění nás čekalo příjemné překvapení v podobě
příjezdu COSa Kuly, který s námi strávil pěkný týden. Tímto chci ještě oficiálně poděkovat
Kulovi za rozlučkový večírek, který nám před jeho odletem vystrojil v přilehlé hospůdce La
Venta. Díky, Kulo, bylo to od Tebe hezké.
Krátce po Kulovi již dle plánu přibyl na soustřeďko Kyslík. Náš nejstarší, nejhezčí,
nejbohatší, nejopálenější a vůbec nej… člen se po půlročním soukromém soustředění
s opicemi v Thajsku vrátil opravdu ve formě, takže jeho příletem vypuknul pověstný festival
humoru naplno. Štěstí bylo, že jsme předtím měli pár dnů na to, abychom nebohé písečáky na
tento okamžik psychicky připravili. Nakonec začlenění O2 mezi ostatní sportovce proběhlo
v pohodě, a snad tím, že hlavní část dohledu nad ním vyfasovala Táňa, hezky jezdil po
kopcích až do konce soustředění a výtržnosti omezil na nezbytné minimum. Díky, Táňo.
Takže to bylo stran personálního obsazení soustřeďka, místo bylo zvoleno jako minulý rok,
a to hotel Caballero v hotelovém komplexu Arenal u Palmy. Výhodou tohoto hotelu je dobrá
cena (dost nižší, než třeba profláklý Ayron) a možnost pohodlně parkovat kolo v pokoji
na balkoně. Nevýhodou je obrovská koncentrace španělských a německých důchodců
v hotelu, kteří především v jídelně (což je středobod jejich pobytu na ostrově) si počínají
dost agresivně, trkají lokty u bufetových stolů, chrochtají, občas ze sebe stravu vyklopí na
toaletách čí přímo ve foyere před jídelnou a vůbec je na ně smutné pokoukání. Daní za jejich
hody jsou vcelku časté příjezdy sanitek k hotelu.
Obsazení i místo máme, takže k tomu hlavnímu – cyklistice. Pro tréninky jsme zvolili
osvědčený formát 3 dny + 1 rest day, cílem samozřejmě byly co největší objemy. Před
odjezdem jsem ještě trénink na ostrově konzultoval s tvůrcem našich laktátových křivek dr.
Pozdíškem, který ochotně poskytnul cenné rady. Nejzásadnější asi bylo varování nejezdit
v červených pásmech, což by vedlo v lepším případě k hezké formě na Velikonoce, v horším
případě k přetrénování. Myslím, že zkrotit závodní nadrženost se nám vcelku povedlo, i
když za sebe musím říct, že z hlediska objemu jsem se již pohyboval dost na hraně a občasné
mátožné stavy mě neminuly. Trénink v rámci 3 denního bloku jsme povětšinou organizovali
jako 1 dlouhý kopce, 1 kratší rovinu a 1 dlouhý rovinu. Zajímavým zjištěním bylo, že
nakonec jako nejtěžší se vyjevily dlouhé tréninky po rovině na větru, kde člověk neustále
makal x hodin v kuse, na rozdíl od kopců, kde při výjezdu jsme si hlídaly tepy a ve sjezdech si
hezky odfrkli. Sportovní cíle se nakonec podařilo splnit na 100 procent, laťku jsme opět proti
minulému roku pozvedli výše. Ježdění na Mallorce, ač se jedná o přípravu, vnímám z důvodu
přírodních krás a pohodové atmosféry jako nejhezčí za celý rok.
A na závěr seznam absolvovaných švihů:
Den 17 86 km/760 km – večer odlet
Humorný report z ostrova si můžete taktéž přečíst na stránkách písečáků www.sbcteam.cz
Náhledy fotografií ze složky Mallorca 2011