Pozvánku na dráhový trénink a následné závody ČP v dráhové cyklistice handicapovaných cyklistů jsem obdržel na EP v Praze od repre kouče Viktora Zapletala. Na dráze jsem nikdy předtím nejezdil, ale vzhledem k tomu, že každý správný COS je zvídavý a ambiciózní, v listopadu jsem se vybaven tretrami, dresem, pedály a svačinou hlásil na ovále v Praze – Motole.
Nafukovačka v Motole je v ČR jediným krytým oválem. Délka dráhy je 153,9 m při šířce 5-7 metrů a max. sklonu 53 stupňů (tyto údaje jsem sem převzal, nepocházejí z vlastního měření). Povrch dráhy je dřevěný. Na dráze se jezdí pouze a zásadně na kolech dráhových, tj. bicyklech s pevným převodem – festkách bez brzd. Disciplíny jsou bodovací (klasika kolo s oblouky) a stíhací (kolo jak na časovku se zálehy), sprinty a co já vím ještě - disciplín je mnoho (zaujaly mě u oválu zaparkované derny – ale na ty bohužel nedošlo). V mé kategorii handicapu C4 se jezdí pouze 2 disciplíny a to 1 km s pevným startem a 4 km stíhací závod jednotlivců.
Potíž dráhy v Motole spočívá v oné krátké délce dráhy, která neumožňuje pořádání závodů dle regulí UCI, na což doplatil lednový závod handicap. Tento se měl jet jako EP, ale nakonec neobdržel vyjímku ze Švýcar, takže se nakonec objel jako další kolo ČP s mezinárodní účastí. Na druhou stranu ona krátká délka se značným klopením poskytuje nováčkům dráhové cyklistika poměrně značnou dávku vzrušení a zážitků.
Samotná naučení se jízdě na dráze není nikterak složité, v podstatě stačí se rozjet na dostatečnou rychlost, vrhnout se do klopení a věřit tomu, že když tam drží ostatní, našinec musí taky. Pro začátečníka je poté na motolské dráze i menší problém se sjetím z dráhy, takže byli k vidění dráhoví novicové, kteří po najetí na ovál kroužili a kroužili…
Tréninky byly 2 hodinové s daným programem sestávajícím především z rychlých letmých kol, nácviku pevných startů ze startovacího zařízení, 1km a poté nejzábavnějšími 5 minutovými jízdami za tandemem v háku na černé závodní čáře. Nutno podotknout, že taktika jízdy v obou uvedených disciplínách spočívá v jetí úplné podlahy na hranici kolapsu a zároveň soustředění na udržení se černé nejspodnější čáry. Když se k tomu přidá ještě jízda v háku za tandemem v rychlosti k 50km/h, vytváří to docela zajímavý zážitkový koktejl (tip pro kamaráda Chýšku).
Český pohár handicapovaných na dráze byl vypsán jako 5 kolový, 4. kolo bylo zároveň MČR. Absolvoval jsem celý seriál s vyjímkou 3.kola, nejlepší výsledek se zadařil na MČR, kde jsem obsadil v obou disciplínách 3. místo, ovšem v pevném kilometru bez účasti Jirky Ježky. Tento ročník dráhy považuji za seznamovací, docela jsem zápolil s různě popůjčovaným materiálem a především v technice jízdy je hodně co dohánět. Zajeté časy se závod od závodu výrazně lepšily, nejlepší časy jsem zajel v posledním kole poháru – 5:38,2 na 4 km a 1:19,9 na 1 km. Bohužel zimních soubojů na oválu se nemohl zúčastnit kamarád Jeník Bicek z SBC teamu, ale jistě si to vynahradí příští sezonu.
A na závěr k odlehčení vážného dráhového tématu - výběr nejlepších nezávodních kousků, které příznivci COS Brno jistě ocení:
3. místo – několikeré vytržení tretry z pedálu a následné napínavé šlapání po ovále a následné brzdění pouze s protézou
2. místo – efektní pád v tréninku seshora od bariéry po nakopnutí konce zálehu (rám byl o pár čísel menší)
1. místo – způsobení hromadného pádu na trenažérech dominovým efektem při rozjíždění se před závodem. Tento prvek ocenil i championissimo Ježek, s tím, že toto ještě neviděl.
Veškeré výsledky a další foto jsou mání na stránkách
www.caths.cz (archiv zpráv – cyklistika).